K mnoha sporům se přidal další, Indii a Pákistán rozhádala rýže

Indie požádala EU o ochrannou známku pro basmati.
K mnohým a dlouholetým sporem mezi Indií a Pákistánem se letos přidal další. Společná kulinářská historie obou zemí je totiž definována rýží basmati. A právě tato dlouhozrnná rýže se stala novým jablkem sváru mezi odvěkými soupeři.

Indie totiž požádala o exkluzivní ochrannou známku, která by jí zaručila výlučné vlastnictví titulu basmati v Evropské unii (EU). Vyvolala tak spor, který by mohl zasadit tvrdou ránu pozici Pákistánu na důležitém vývozním trhu – v EU.

„Je to jak shodit na nás atomovou bombu,“ uvedl Ghulam Murtaza, spolumajitel rýžových mlýnů nedaleko Láhauru, druhého největšího pákistánského města.

Další z mnoha sporů

Pákistán se okamžitě postavil proti postupu Indie, která chce získat chráněné zeměpisné označení (CHZO) od Evropské komise pro svou rýži basmati.

Indie je největším vývozcem rýže na světě. Její roční příjmy z exportu dosahují přibližně 6,8 miliardy USD (5,61 miliardy eur) podle údajů OSN. Pákistánu patří čtvrtá příčka s exportem rýže v hodnotě 2,2 miliardy USD. Obě země jsou přitom jedinými globálními vývozci basmati.

Od Karáčí po Kalkatu je basmati základem každodenní stravy obyvatel jižní Asie. Podává se spolu s pikantním masovým či zeleninovým kari a je hvězdou nekonečně rozmanitých jídel na svatbách a oslavách v obou zemích, které se rozdělily až po získání nezávislosti od britské koloniální nadvlády v roce 1947.

Od té doby vedly spolu tři války, přičemž poslední potyčka v roce 2019 zahrnovala i přeshraniční nálety, první téměř po 50 letech.

Diplomatické vztahy mezi nimi jsou napjaté již celá desetiletí a obě země se na mezinárodní scéně běžně vzájemně urážejí.

Pákistán v uplynulých třech letech zvýšil vývoz basmati do EU, přičemž využil potíže Indie při plnění přísnějších evropských norem v oblasti pesticidů. Podle Evropské komise nyní pokrývá dvě třetiny roční spotřeby basmati v regionu ve výši přibližně 300 000 tun.

„Pro nás je to velmi, velmi důležitý trh,“ upozornilo Pákistánské sdružení vývozců rýže, které tvrdí, že pákistánské basmati je a organické a „kvalitnější“.

Zákonem chráněné výrobky

Status CHZO garantuje práva duševního vlastnictví pro výrobky spojené se zeměpisnou oblastí, v níž probíhá alespoň jedna etapa výroby, zpracování nebo přípravy.

Indický čaj Darjeeling, káva z Kolumbie a další zahraniční výrobky již získaly CHZO.

Tato známka se liší od chráněného označení původu, které vyžaduje, aby se v daném regionu uskutečnily všechny tři etapy, jako je to například v případě francouzského sýra brie nebo italské gorgonzoly.

Takové výrobky jsou zákonem chráněny proti napodobování a zneužití v zemích vázaných dohodou o ochraně vlastnictví, a to umožňuje prodávat je za vyšší ceny.

Indie sice argumentuje, že ve své žádosti netvrdila, že je jediným producentem basmati pěstované na úpatí Himalájí, ale získání statusu CHZO by jí toto uznání poskytlo.

Podle pravidel EU se nyní musí obě země pokusit dosáhnout dohody do září.

„Historicky jsou reputace i geografická oblast (pro basmati) společné pro Indii a Pákistán,“ uvedla právní výzkumnice Delphine Marie-Vivienová.

Dodala, že v Evropě došlo k několika případům nesouhlasu s ochrannými známkami a vždy se našel kompromis.

Pákistán doufá, že přesvědčí Indii, aby místo toho podala „společnou žádost“ jménem společného dědictví, které představuje basmati.

Pokud se mu nepodaří dosáhnout dohody a EU rozhodne ve prospěch Indie, může se Pákistán obrátit na evropské soudy, ale jeho rýžový průmysl mezitím může během dlouhého procesu zkoumání původu basmati upadnout do zapomnění.